Největší a také nejvýznamnější kubistickou stavbou, která se nedochovala, je ostravské krematorium. Je to vlastně jeden z posledních opusů tohoto stylu, protože vzniklo až v letech 1919-25. Autory byli známý projektant, scénograf a výtvarník Vlastislav Hofman a inženýr František Mencl. Právě krematoriím dávali na počátku meziválečné éry architekti rádi krystalické formy, které těmto stavbám dodávaly téměř mystický vzhled.
Přestože město Ostrava zamýšlelo vybudovat krematorium již v r. 1901, k realizaci došlo až v letech 1923-25, a to z ryze pragmatických důvodů – bylo nutné vyřešit vleklou krizi v pohřebnictví. V r. 1920 město vypsalo veřejnou soutěž, které se na rozdíl od Pardubic mohli zúčastnit i němečtí architekti. Věstník Krematorium její výsledky vyhodnotil jako „slabé“ . Za nejúspornější porota uznala návrh Vlastislava Hofmana navazující na jeho předešlý projekt zastavění citadely Vyšehrad (1915). Ke škodě architekta byl i tento projekt označen nákladným a Hofman spolu s Menclem pověřeni vyprojektováním nového návrhu, ten vznikl v r. 1923.
Základní kámen původního krematoria byl položen 23. 7. 1923 na tehdejším městském hřbitově v Moravské Ostravě. Veřejnosti bylo krematorium slavnostně předáno 1. 2. 1925. Tímto dnem se Ostrava stala historicky prvním městem na Moravě, které mělo krematorium. Stavba krematoria byla umístěna na kolmé křižovatce dvou hlavních cest, což Hofman řešil centrální osmiúhlou dispozicí. Do předsíně se vcházelo přes geometricky stylizovaný gotický portál, který se opakoval i u výklenků postranních kolumbárií. Plasticky tvarovanou kupoli, završenou kubisticky řešenou lucernou, narušoval v průčelí trojúhelníkový štít s oknem. Stavba měla podle Mencla vyjadřovat „touhu k výšinám a povznášet mysl“ . Sál osvětlovala barevná okna, na stropě byla, podobně jako v Pardubicích, malba evokující nebeskou oblohu – stříbrné hvězdy na modrém podkladu. Stěny obřadní síně Hofman vyzdobil dekorativní expresionistickou malbou. Interiér krematoria měl vyjadřovat metaforu alchymistické proměny člověka ohněm a jeho spojení s Vesmírem. Motiv proměny nebyl Hofmanovi cizí – ve svých teoretických textech věnoval velkou pozornost orientální a indické architektuře a dramatický akcent odpovídal jeho požadavku po výrazové intenzitě .
Krematorium bylo umístěno na starém městském hřbitově a tvořilo přirozenou dominantu celého hřbitovního areálu. V letech 1931 až 1932 bylo doplněno o kolumbárium a po prvních deseti letech provozu byla přistavěna druhá kremační pec. V roce 1958 byla provedena patrně nejvýznamnější stavební úprava spočívající v převedení dosavadního provozu pecí z vytápění koksem na plynové. Koncem 50. let padlo rozhodnutí starý městský hřbitov u třídy 28. října zrušit a na jeho místě vybudovat sad Kl. Gottwalda. Tím byl zpečetěn i osud krematoria. Tato výjimečná stavba, jedna z mála realizací architekta Vlastislava Hofmana a ojedinělá ukázka kubistické architektury v Ostravě, byla v roce 1979 zbořena. Dnes je v této lokalitě sad Dr. Milady Horákové.
Zdroj:
